Jak dnes vypadá baťovský život v českém Zlíně, v indickém Batanagaru, v nizozemském Batadorpu, v chorvatském Bata-Borovu a v Bataypora v Brazílii? To návštěvníkům kin ukáže film zlínské rodačky a filmařky Karolíny Zalabákové.
„Naši hrdinové žijí v takových malých Zlínech, které vypadají všechny stejně. I když se Batalives tváří jako seriózní dokument o fenoménu baťovských měst ve světě, je to ve skutečnosti poetický – a snad i vtipný – film o pěti příbězích z cihlových domků,“ přibližuje producent a kameraman filmu Lukáš Gargulák.
Film autoři chystali pět let. Na Zlín snímek nahlíží očima Věry Dudíkové, která šila boty ve 44. budově bývalého baťovského areálu. V Batanagaru, který se demoluje kvůli novému golfovému resortu, žije mladík Šona. On ani ostatní z Batanagaru nevědí, co budou dělat, kde budou bydlet a jestli najdou novou práci.
Důchodce Henrik z nizozemského Batadorpu vzpomíná na celoživotní práci v baťovské fabrice, kde se seznámil se svou ženou. Partě teenagerů z chorvatského Borova (původně Bata-Borovo) zase baťovský odkaz vůbec nic neříká a zajímá je především, jak z rodného města vypadnout. Mladík z brazilského města Bataypora se zase zamiloval do České republiky a chce se sem odstěhovat.